U nás v MI Estate často mluvíme o tom, jak je důležité znát práva a povinnosti vlastníků nemovitostí. U spoluvlastnických podílů platí jednoznačně stejné pravidlo. Alespoň základní orientace v právní problematice spoluvlastnických podílů je pro nás velkou hodnotou, kterou se snažíme předávat i našim sledujícím. Neustále pracujeme na publikaci vzdělávacího obsahu, abychom zajistili tok prospěšných informací směrem k lidem.
Nedávno se k nám dostal příběh pana Petra (jméno bylo změněno za účelem zachování anonymity), který má za sebou poměrně nepříjemné jednání s úřady v důsledku úmrtí druhého ze spoluvlastníků nemovitosti. Pojďme se na tento případ podívat blíže a zdůraznit, na co by měl být každý spoluvlastník připraven.
Co se stalo a jak situace probíhala
Pan Petr pár týdnů po úmrtí spoluvlastníka jeho nemovitosti kontaktoval notáře. Při otázce pozůstalosti se dozvěděl informaci, že zesnulý spoluvlastník neměl dědice, to znamená, že 8% podíl zesnulého měl připadnout státu. Po nepříjemném hovoru s kontaktním centrem UZSVM (Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových) se pan Petr dozvěděl, že bude proveden odhad ceny této nemovitosti, na jehož základě může stát panu Petrovi podíl prodat.
Bohužel, pan Petr nebyl na tuto situaci vůbec připraven a informace od UZSVM ho zarazila. Neměl tolik peněz na vyplacení a jako majitel majoritního podílu dříve o koupi zbytku nemovitosti neuvažoval. Nebyl ani srozuměn s možností, že by měl v případě nesouhlasu s odkupem platit státu nájemné. Navíc v případě, že by pan Petr nesouhlasil s možností odkupu podílu, ani s placením nájemného, by stát prodal podíl ve veřejné dražbě.
Takováto situace je opravdu nepříjemná a věříme, že může způsobit hodně komplikací. Zkusme si tedy vysvětlit, jak je možné, že pro pana Petra vznikla najednou povinnost podíl odkoupit nebo platit nájemné.
Jak je to z pohledu práv a povinností spoluvlastníků
Ať už je jedním ze spoluvlastníků fyzická osoba, firma, nebo stát, na všechny zúčastněné strany se vztahují stejná práva a povinnosti jako v případě vlastnění celých nemovitostí. Kromě toho, pokud např. dům užíváte jen jako jeden z majitelů podílu, je třeba počítat s tím, že další ze spoluvlastníků po vás může požadovat nájemné, protože on sám nemovitost nijak nevyužívá a nemá z ní žádný užitek.
Tím se dostáváme zpět k situaci pana Petra. Pokud by po zesnulém spolumajiteli zdědila podíl například vnučka a neměla zájem nemovitost užívat (nadále by ji obýval pouze pan Petr), měla by na vymáhání nájemného stejné právo jako měl v tomto případě stát. To, že vás někdo nechá plně obývat dům, jehož je spoluvlastníkem, a nebude vyžadovat žádnou kompenzaci, záleží totiž jen na dobré vůli. Stát bohužel k umírněnější formě dohody přistupovat nebude, musí postupovat výhradně právní cestou. Pan Petr se proto nyní ocitá v situaci, kdy musí dostát svým povinnostem jakožto spoluvlastník.
Naší dlouhodobou misí je předávat informace z našeho oboru srozumitelnou formou. Prohlédněte si náš blog nebo Instagram, kde pravidelně sdílíme infografiky o problematikách ze světa spoluvlastnických podílů a investic.
