Odchod milovaného člověka je pro všechny velmi bolestivá událost a připravit vás na to asi nedokáže nikdo. Na co se ale můžete připravit, je následný proces vypořádání dědictví nemovitosti a dalšího majetku zůstavitele (zemřelého).
Dědictví nemovitosti: Kdo má nárok na dědictví?
Víte, že můžete zdědit kromě nemovitosti a dalšího majetku také dluhy? Proto si vždy pohlídejte veškeré dokumenty v rámci dědického řízení. Až po důkladném pročtení si rozmyslete, jestli chcete dědictví přijmout, nebo odmítnout. Na to by vás však měl vždy v rámci dědického řízení upozornit i sám notář.
Dědictví nemovitosti: Podle zákona a podle závěti
Závěť má vždy přednost před děděním ze zákona. V závěti zemřelý odkáže jednotlivé části svého majetku daným osobám a všichni se musí závětí řídit. Pozor! Děti zemřelého dědí vždy. Bez ohledu na to, co je napsáno v závěti, jsou to totiž neopominutelní dědicové. Dědictví jim může zůstavitel odepřít jen v oficiálním vydědění, které má svá pravidla.
Dědění podle zákona rozlišuje jednotlivé dědice do tříd. Když není dědic v první třídě, postupuje dědictví do další třídy:
- 1. třída: Děti a manžel/manželka zůstavitele dědí rovným dílem. Pokud nedědí někdo z dětí, přechází dědictví na jejich potomky (na vnoučata zůstavitele, případně až na pravnoučata).
- 2. třída: Dědí manžel/manželka a rodiče zůstavitele, případně osoby, které pečovaly o společnou domácnost alespoň 1 rok před jeho smrtí.
- 3. třída: Sourozenci zůstavitele dědí rovným dílem společně s osobami, které sdílely stejnou domácnost s zůstavitelem alespoň 1 rok před jeho smrtí.
- 4. třída: Prarodiče zemřelého dědí rovným dílem.
- 5. třída: Praprarodiče zemřelého dědí rovným dílem.
- 6. třída: Dědí vnuci sourozenců zemřelého a děti jeho prarodičů – jeho tety a strýcové.
A co když neexistuje dědic, který by spadal do jedné z výše jmenované třídy? Pak dědictví připadne státu.
Dědictví nemovitosti: Jak probíhá dědické řízení?
Už víme, že existují 2 způsoby, jak můžete nemovitost (a další majetek) zdědit. Po smrti zůstavitele pověří soud notáře, který zahájí dědické řízení. Notář si předvolá blízkou osobu zemřelého v předběžném šetření. (Nejčastěji toho, kdo zařizoval pohřeb.)
Notář si u blízké osoby zemřelého zjistí následující informace, které si pak ještě osobně ověří:
- Jestli zůstavitel sepsal závěť a listinu vydědění.
- Jak velký majetek (a dluhy) po sobě zůstavitel zanechal.
- Kolik dědiců bude dědit.
V případě dědictví nemovitosti vás notář jako dědice požádá, abyste se postarali o odhad ceny nemovitosti pro dědické řízení. Pro potřeby dědictví nemovitosti nemusíte mít znalecký posudek, stačí vám jen vyjádření odborníka (MI Estate, realitní kancelář, kvalifikovaný makléř) o hodnotě dané nemovitosti.
Jakmile má notář vše hotové, svolá závěrečné jednání, kam pozve všechny potencionální dědice. Na něm notář přečte závěť (pokud existuje) a soupis veškerého majetku. Notář vám také představí celé dědické právo a vysvětlí, jak můžete dědictví odmítnout. Pokud se společně s ostatními dědici dohodnete, notář vydá usnesení o schválení dohody o dědictví. Podle této dohody se celé dědictví rozdělí mezi dědice. Tím je dědické řízení ukončeno.
Notáři musíte za odvedenou práci zaplatit. Odměna je stanovená vyhláškou a její výše se odvíjí od celkové hodnoty dědictví. Například z částky do 3 milionů Kč zaplatíte notáři odměnu ve výši 0,5 % z celkové hodnoty dědictví.
Zděděná nemovitost se nejčastěji rozdělí na spoluvlastnické podíly pro všechny dědice. Byt po babičce tak nevlastníte jen vy, ale s vámi také vaše maminka a ještě sestra. Spoluvlastnictví není rozhodně pro každého a pokud se na to necítíte, můžete svůj podíl prodat. V MI Estate si poradíme i s vaším podílem z dědictví.
TIP: V článku: Dědická daň: Prodej nemovitosti z dědictví, se dozvíte, jak je to s dědickou daní a daní z příjmu při prodeji nemovitosti z dědictví.
